Internet se stal nezbytnou součástí života, umožňuje globální propojení, přináší revoluci v komunikaci a mění způsob, jakým lidé přistupují k informacím. Internet připravil půdu pro nebývalý pokrok – od prohlížení webu přes sociální sítě až po práci na dálku.
Tento článek se zabývá vznikem internetu, včetně:
- kdo vymyslel internet
- kdy vznikl internet
- jak funguje internet
- historie internetu
Kdo vymyslel internet?
Za vznikem internetu stojí Agentura pro pokročilé výzkumné projekty (ARPA), která je součástí amerického ministerstva obrany. V roce 1969 se výzkumný program ARPA nazvaný ARPANET stal první provozovanou sítí využívající technologii přepínání paketů (bloků dat).
Tato technologie rozdělovala data do menších paketů pro rychlejší a spolehlivější přenos. ARPANET ztělesňoval to, co se později stalo základem moderního internetu.
Internet do dnešní podoby vytvořili svým společným úsilím Vinton Cerf a Bob Kahn. V 70. letech 20. století nastínili protokol TCP (Transmission Control Protocol) a IP (Internet Protocol). Ty poskytly základní rámec pro propojení více sítí a usnadnily vytvoření internetu jako globální sítě.
Kdy vznikl internet?
Odpověď na otázku, kdy vznikl internet, je složitější, protože síť se vyvíjela průběžně. V roce 1983 síť ARPANET oficiálně přijala protokol TCP/IP jako páteř své sítě, což umožnilo interoperabilitu (spolupráci) mezi různými počítačovými systémy.
Tento milník znamenal zrod moderního internetu, protože se pomocí této revoluční sady protokolů začaly propojovat další sítě. S rozvojem internetu začaly různé organizace, univerzity a výzkumné instituce navrhovat a realizovat vlastní sítě, což ještě více posílilo jeho význam. V 80. letech 20. století internet překročil hranice států díky mezinárodní spolupráci.
Kdo vymyslel internet v dnešní podobě?
Přestože se internet vyvíjel již několik let, vše změnil až vynález World Wide Webu v roce 1989, který provedl britský vědec Tim Berners-Lee. Tento muž je odpovědí na otázku, kdo vymyslel internet tak, jak jej lidé znají dnes.
Dnes se internet využívá k nejrůznějším účelům, ať už k poslechu hudby, sledování filmů, hledání receptů nebo ke shánění práce. Internet je součástí běžného života většiny lidí, včetně generace Z, která s internetem vyrůstala. Další článek se zabývá tím, čím lze generaci Z charakterizovat a jak se liší od ostatních generací.
Maminky může zaujmout výběr produktů na usnadnění každodenního života maminek. S internetem se dále rozvíjí i online umělá inteligence. Negativním aspektem je rozvoj virů, a to jak pro počítače, tak virů v mobilu. Časté sezení u počítače může také způsobit bolest zad, či karpální tunel. Cviky během sezení u počítače pomohou předejít těmto problémům.
Proč byl vznik internetu důležitý?
Jednou z hlavních motivací vzniku internetu bylo vytvoření spolehlivé komunikační sítě, která by odolala případnému fyzickému poškození během války. V 60. letech iniciovalo americké Ministerstvo obrany Agenturu pro pokročilé výzkumné projekty (ARPA).
Jednalo se o reakci na vypuštění družice Sputnik Sovětským svazem. Cílem ARPA bylo vyvinout špičkovou technologii, která by Spojeným státům zajistila vojenskou převahu.
Skutečný potenciál internetu se však neomezoval pouze na vojenské aplikace. Protože síť ARPANET úspěšně usnadňovala výměnu dat mezi různými výzkumnými institucemi a univerzitami, bylo jasné, že internet může podpořit spolupráci, sdílení zdrojů a usnadnit průkopnický výzkum.
Síla internetu překonávat geografické hranice a propojovat jednotlivce z různých koutů světa způsobila revoluci ve způsobu interakce, komunikace a podnikání.
Celou svou historií internet proměnil svět v globální vesnici a umožnil okamžitou komunikaci, elektronické obchodování a množství online služeb, které se staly nedílnou součástí každodenního života.
Jak internet funguje?
Ačkoli se internet může zdát jako nehmotná entita, při přenosu dat se spoléhá na fyzickou infrastrukturu, jako jsou kabely, optické linky a satelitní připojení. V nejzákladnější rovině je internet globální síť počítačů a serverů, které jsou vzájemně propojeny.
Propojení těmto zařízením umožňuje vzájemnou komunikaci a výměnu dat. Za tímto účelem internet využívá protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol). Protokol definuje způsob přenosu, směrování a přijímání dat v různých sítích.
Cílová webová adresa
Při přístupu na webovou stránku nebo odesílání e-mailu iniciuje dané zařízení (například počítač nebo chytrý telefon) požadavek na konkrétní server. Požadavek je odeslán ve formě malých datových paketů.
Pro směrování těchto paketů do správného cíle se zařízení spoléhá na směrovače.
Směrovače jsou zařízení, která propojují různé sítě a předávají pakety na základě jejich cílové adresy. Fungují jako regulátoři provozu na internetu a zajišťují, aby datové pakety dorazily k zamýšleným příjemcům.
Jakmile pakety dorazí na cílový server, jsou znovu sestaveny a zpracovány. Server poté odešle zpět do zařízení odpověď, opět ve formě paketů. Ty putují napříč různými sítěmi řízené směrovači, dokud nedorazí do zařízení. Po příchodu jsou pakety znovu sestaveny, aby se znovu vytvořila odpověď ze serveru.
Odeslání požadavku na server
Jak zařízení pozná, na který server má požadavek odeslat? Zde vstupuje do hry systém DNS (Domain Name System). DNS je něco jako telefonní seznam pro internet, který překládá názvy domén (například www.example.com) na odpovídající IP adresy.
Když uživatel do prohlížeče zadá název domény, zařízení kontaktuje server DNS a získá IP adresu pro danou doménu. S touto IP adresou pak může zařízení odeslat požadavek na správný server.
Peering
Aby bylo zajištěno efektivní šíření dat po internetu, jsou často rozdělena do více tras. K tomu slouží koncept peeringu a poskytovatelů internetových služeb (ISP).
Poskytovatelé internetových služeb své sítě připojují k větší páteřní síti internetu prostřednictvím peeringu. To je proces, kdy dva poskytovatelé internetových služeb propojí své sítě a vyměňují si internetový provoz. Díky tomu je přenos dat možný nejkratší nebo nejrychlejší cestou.
Výhody a nevýhody internetu
Přestože internet nabízí řadu výhod, má i určité nevýhody. Výhodou může být nakupování potravin na internetu či hraček v internetových hračkárnách, přístup k informacím, globální propojení nebo nabídka pracovních příležitostí, včetně skutečné práce na doma. Výhodou je i možnost vyřízení úředních záležitostí online, včetně žádosti o rodičovský příspěvek online. Další článek se zabývá tím, jak zažádat o rodičovský příspěvek.
Mezi nejlépe placené práce přes internet patří např. copywriting a marketingové pozice (social media marketing).
Záporem může být internetová závislost nebo falešné informace, známé jako fake news. Lidé mohou mít obavu o soukromý, protože kybernetické hrozby se stále vyvíjejí. Další nevýhodou může být informační přetížení a digitální propast mezi skupinami lidí.
Stručná historie internetu
Navzdory všeobecnému přesvědčení se vznik internetu nekonal přes noc. Místo toho se vyvíjel několik desetiletí a přinesl řadu převratných změn.
Historie internetu se začala psát na přelomu 60. a 70. let, kdy byl představen koncept propojení počítačů do sítě, jehož cílem bylo navázat spojení mezi různými výzkumnými institucemi ve Spojených státech.
Internet bezesporu změnil lidské životy a nově definoval způsob, jakým lidé komunikují se světem. Je na každém, jak využije sílu internetu a zároveň zmírnil jeho nevýhody, aby se vytvořil přínosný digitální svět pro všechny.