Třes rukou je běžný stav, který postihuje lidi všech věkových kategorií. Zatímco občasný třes rukou lze považovat za normální, trvalý nebo silný třes může být důvodem k obavám a může vyžadovat lékařskou pomoc.
Třes rukou se může projevovat různými způsoby, od jemného třesu až po výraznější třes, který ovlivňuje každodenní činnosti. Nejčastějším typem třesu rukou je tzv. esenciální třes. Tento typ obvykle postihuje obě ruce.
Třes rukou se může zhoršovat např. při pohybu a při dalších činnostech, jako jsou:
- psaní
- držení předmětů
- při jídle
Tento článek se zabývá základními informacemi o třesu rukou, příčinách, jak zastavit třes rukou, co může znamenat třes rukou u dětí, cviky na třes rukou a bylinkách, které mohou proti tomuto problému pomoci.
Jak může třes rukou ovlivňovat běžné činnosti?
Život s třesem rukou může být náročný, zejména pokud ovlivňuje běžné činnosti. Se správnou léčbou a podporou však mohou jedinci najít způsoby, jak pohodlněji zvládat každodenní život. Je nezbytné vyhledat podporu zdravotníků, protože ti mohou poskytnout poradenství a přizpůsobit léčebný plán individuálním potřebám.
Třes rukou může mít různé příčiny, od esenciálního třesu přes neurologické poruchy až po sekundární faktory, jako je úzkost nebo vedlejší účinky léků. Pochopení základní příčiny je zásadní pro stanovení vhodných strategií léčby. Vyhledání lékařské pomoci, prozkoumání terapeutických možností a úprava životního stylu mohou přispět k nalezení úlevy a zlepšení kvality života osob, které trpí třesem rukou.
Třes rukou – příčiny
Třes rukou postihuje miliony lidí na celém světě. Jedná se o nedobrovolné, rytmické třesení rukou, které může být od mírného až po silné. U třesu rukou příčiny mohou mít různý původ, včetně genetiky, neurologických poruch, léků a dalších základních zdravotních potíží.
V některých případech může třes rukou signalizovat základní zdravotní potíže, jako jsou problémy se štítnou žlázou, onemocnění jater nebo ledvin nebo nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie). Pokud tedy třes rukou přetrvává, zhoršuje se nebo je doprovázen dalšími znepokojivými příznaky, je nezbytné poradit se s odborníkem. Třes rukou je ovlivněn také stresem, proto je dobré vědět, jak zvládat stres.
V některých případech může syndrom karpálního tunelu vést k třesu rukou. To se může stát, pokud je nerv mediánus v karpálním tunelu dlouhodobě utlačován a dochází k jeho poškození. V takovém případě se může objevit jemný třes rukou, obvykle při jemných motorických aktivitách, jako je psaní nebo držení drobného předmětu.
Pokud je příčinou třesu rukou hluboká deprese nebo závažná úzkost, často tyto příznaky zmírní antidepresiva typu Prozac nebo anxiolytika, jako je třeba Lexaurin.
Esenciální třes rukou
Esenciální třes je nejrozšířenějším typem třesu rukou, který postihuje přibližně 4 % populace. Obvykle se projevuje jako posturální nebo akční třes, což znamená, že se objevuje při provádění určitých úkolů nebo udržování určitých poloh.
Tento třes se obvykle vyskytuje symetricky na obou rukou, i když může postihovat také hlavu, hlas a další části těla. Tento typ třesu se obvykle zhoršuje při pohybu, stresu nebo emočním rozrušení a může se zlepšit nebo vymizet, když je tělo v klidu. Proti stresu zabírá např. zelený čaj.
Často je dědičný, s jeho vznikem je spojena genetická mutace. Ačkoli je považován za nezhoubný stav, může významně ovlivnit kvalitu života člověka, zejména při provádění přesných úkonů, jako je psaní nebo jídlo.
Parkinsonův třes
Na rozdíl od esenciálního třesu se tento třes obvykle objevuje v klidu a při dobrovolném pohybu se stává méně zřetelným. Parkinsonský třes má pomalejší frekvenci přibližně 4 až 6 Hz, což znamená, že je pomalejší a obvykle má větší amplitudu (rozkmit) ve srovnání s esenciálním třesem.
Tento typ třesu zpočátku postihuje jednu ruku, ale nakonec se rozšíří a postihne obě ruce, stejně jako další části těla, jako jsou nohy, čelist nebo jazyk. Vedle třesu se u pacientů s Parkinsonovou chorobou mohou vyskytovat i další příznaky, jako je svalová rigidita, zpomalené pohyby a posturální nestabilita.
Dystonický třes
Dystonie je neurologická porucha charakterizovaná svalovými kontrakcemi, které vedou k abnormálním pohybům nebo trvalým polohám. Dystonický třes je typ třesu, který se vyskytuje ve spojení s dystonií. Může začínat v určité části těla, např. na krku (cervikální dystonie) nebo na rukou (křeč pisatele), a postupně se může rozšířit do dalších oblastí.
Dystonický třes má obvykle nepravidelný průběh a může se zhoršovat při určitých činnostech nebo stresu. Léčba dystonického třesu obvykle zahrnuje kombinaci léků, botulotoxinových injekcí a fyzikální terapie.
Cerebelární třes
Cerebelární třes vychází z mozečku, části mozku zodpovědné za koordinaci a kontrolu pohybu. Obvykle se objevuje při provádění úmyslných pohybů nebo udržování polohy, ale může být přítomen i v klidu.
Tento třes má charakteristický hrubý, nízkofrekvenční vzorec, který může postihovat končetiny, hlavu a hlas. Často souvisí se základními onemocněními, jako je roztroušená skleróza (RS), mozková mrtvice nebo nádory mozku. Při léčbě tohoto třesu rukou příčina znamená základní bod, který je nutné zvládnout.
Vedlejší účinky léků
Některé léky mohou vyvolat třes jako vedlejší účinek. Například léky používané k léčbě astmatu nebo psychiatrických onemocnění mohou způsobovat třes rukou. Tento třes se může výrazně lišit v intenzitě a frekvenci. Úprava dávkování léků nebo přechod na alternativní lék může pomoci tento typ třesu zmírnit.
V případě výskytu třesu rukou je nezbytné poradit se s odborníkem, který stanoví přesnou diagnózu a zajistí vhodnou léčbu. Zatímco některé třesy lze zvládnout sám, jiné mohou vyžadovat léky, terapii nebo jiné zásahy, aby se minimalizoval jejich dopad na každodenní život. Porozumění různým typům třesu rukou může pomoci k cílenějšímu přístupu k léčbě a zlepšit celkovou pohodu.
Třes levé ruky
Existuje několik možných příčin třesu levé ruky, včetně neurologických poruch, jako je Parkinsonova choroba, esenciální třes nebo roztroušená skleróza. Ke vzniku třesu mohou přispívat i další faktory, jako je stres, úzkost, únava, některé léky nebo abstinence alkoholu.
Třes levé ruky může mít podobně jako třeba stresový tik v levém oku významný dopad na každodenní činnosti. Jednoduché úkony, jako je psaní, jídlo nebo dokonce držení hrnku, mohou být kvůli nekontrolovatelnému třesu náročné. To může vést k pocitům rozpaků, frustrace a snížení sebevědomí.
Naštěstí existují možnosti léčby třesu levé ruky. V některých případech může pomoci zmírnit třes řešení příčiny, například zvládnutí stresu, snížení příjmu kofeinu nebo alkoholu nebo úprava léků. Kromě toho mohou úlevu přinést fyzioterapeutická cvičení a ergoterapeutické techniky, které zlepšují koordinaci rukou.
Zdravotník může předepsat léky, jako jsou beta-blokátory nebo léky proti záchvatům, které pomohou snížit intenzitu třesu, i když ho nemusí zcela odstranit. V závažnějších případech lze zvážit chirurgické zákroky.
Třes rukou u dětí
Děti s třesoucíma se rukama mohou být pro rodiče důvodem k obavám. Třes rukou u dětí může být příznakem různých základních onemocnění nebo prostě normální součástí zdravého vývoje dítěte. Pochopení možných příčin třesu rukou u dětí je zásadní pro řešení případných zdravotních problémů nebo odvrácení zbytečných obav.
Obecně se třes rukou u dětí považuje za normální jev v určitých fázích vývoje. Běžně se označuje jako fyziologický třes. Obvykle se objevují, když dítě vykonává dobrovolné pohyby nebo je vystaveno fyzickému či emocionálnímu stresu. Tento třes je relativně mírný a s věkem dítěte obvykle sám odezní. Pokud třes nebrání každodenním činnostem dítěte ani nezpůsobuje bolest, není obvykle třeba se znepokojovat.
V některých případech však může třes rukou u dětí svědčit o jiných zdravotních potížích. Neurologické poruchy, jako je esenciální třes nebo dystonie, mohou mít za následek mimovolní třes rukou. Tyto stavy mají obvykle genetickou složku a mohou být výraznější nebo závažnější třes. V takových případech je důležité poradit se se zdravotnickým pracovníkem, který může stanovit správnou diagnózu a doporučit vhodné možnosti léčby.
Ve vzácných případech může být třes rukou u dětí známkou základního zdravotního problému. K třesu rukou mohou přispívat stavy, jako je nízká hladina cukru v krvi, poruchy štítné žlázy nebo některé léky.
Pokud je třes rukou dítěte doprovázen dalšími znepokojivými příznaky, jako je úbytek hmotnosti, únava nebo změny chuti k jídlu, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc, aby se zjistila základní příčina a zahájila vhodná léčba.
Jak zastavit třes rukou?
Jak zastavit třes rukou? Zaprvé je nezbytné identifikovat spouštěče, které mohou třes zhoršit, a vyhnout se jim. To může zahrnovat snížení hladiny stresu, vyhýbání se kofeinu a jiným stimulantům a dostatek odpočinku a spánku.
Techniky zvládání stresu, jako jsou hluboká dechová cvičení, meditace a jiné relaxační metody, mohou být také prospěšné pro zklidnění mysli i těla, což může snížit třes rukou.
Udržování zdravého životního stylu může hrát také důležitou roli, jak zastavit třes rukou. Pravidelné cvičení, zejména aktivity zlepšující koordinaci a rovnováhu, jako je jóga nebo tai chi, může pomoci zlepšit kontrolu svalů a stabilitu. Zdravý a vyvážený jídelníček může rovněž přispět k minimalizaci třesu.
Osoby, které trpí třesem rukou, by měly také prozkoumat pomocná zařízení, která jim mohou pomoci stabilizovat ruce. Například používání zátěžových pomůcek nebo adaptivní technologie, jako jsou speciální psací pomůcky, mohou pomoci udržet lepší kontrolu při specifických úkonech. Ergoterapeuti nebo fyzioterapeuti mohou poskytnout poradenství a doporučit vhodné pomůcky na základě individuálních potřeb.
Před nasazením léků je důležité poradit se s kvalifikovaným lékařem, aby určil příčinu a prozkoumal možné možnosti medikace. Léčba se může lišit v závislosti na závažnosti a konkrétním stavu, který třes způsobuje.
V některých případech lze jako poslední možnost, jak zastavit třes rukou, je zvážit chirurgický zákrok nebo invazivní postupy. Tyto možnosti jsou však obvykle vyhrazeny pro závažnější nebo nereagující případy a měly by být důkladně prodiskutovány se zdravotnickým pracovníkem.
Cviky na třes rukou
Třes rukou, ať už je způsoben neurologickou poruchou, jako je Parkinsonova choroba, esenciální třes, nebo jen stresem či úzkostí, může významně ovlivnit kvalitu života člověka. I když je pro zvládnutí třesu zásadní vyhledat lékařskou pomoc, ke zlepšení kontroly a snížení třesu mohou přispět cviky na třes rukou.
Protahovací a zahřívací cvičení
Začíná se jemným protažením prstů, zápěstí a předloktí. Každý prst se natáhne zvlášť, pak se dlaň sevře v pěst a pevně stiskne, než se uvolní. Tyto pohyby se několikrát zopakují, aby se svaly zahřály. To pomůže zlepšit krevní oběh a zvýšit pružnost, čímž se sníží napětí a ztuhlost spojená s třesem rukou.
Poklepávání prsty
Toto cvičení se zaměřuje na flexibilitu prstů a jemnou motoriku. Ruka se opře o rovný povrch a prsty (jednotlivě) co nejrychleji a nejpřesněji poklepávají na povrch. Mělo by se začínat pomalu a soustředit se na přesnost. Poté postupně zvyšovat rychlost poklepů. Toto cvičení může pomoci zlepšit koordinaci a kontrolu nad pohyby prstů.
Opozice mezi palcem a prstem
Cílem tohoto cviku na třes rukou je zlepšit obratnost a koordinaci mezi palcem a ostatními prsty. Spočívá v držení ruky před sebou s nataženými prsty. Začíná se dotykem palce na každém prstu zvlášť, nejprve ukazováčkem a postupně se pokračuje až k malíčku. Tato sekvence by se měla několikrát opakovat a postupně zvyšovat rychlost. Toto cvičení podporuje samostatnost a přesnost prstů.
Mačkání a stlačování míčku
Stlačování stresového míčku nebo měkkého, poddajného předmětu může pomoci posílit svaly rukou, zvýšit sílu úchopu a snížit třes. Cvičení zahrnuje stisknutí předmětu po dobu pěti sekund a poté uvolnění ruky. Toto cvičení se opakuje pět až deset minut denně, aby se postupně zlepšilo ovládání svalů a jejich stabilita.
Psaní nebo kreslení
Aktivity, které vyžadují jemnou motoriku, jako je psaní nebo kreslení, mohou pomoci trénovat svaly ruky a zlepšit kontrolu nad třesem. Začíná se s jednoduchými tahy nebo vzory a postupně se přechází ke složitějším úkolům. Může být užitečné používat větší psací nástroje nebo náčiní, které zmírní zátěž ruky a zajistí větší stabilitu. Tyto aktivity také přispívají k trénování fantazie a jemné motoriky dětí.
Třes rukou – bylinky
Třes rukou, známý také jako esenciální třes, může být nepříjemný a někdy vysilující stav. Naštěstí existují proti třesu rukou bylinky, které mohou pomoci zmírnit příznaky a poskytnout úlevu. V České republice je k dispozici celá řada bylin, u nichž bylo zjištěno, že účinně snižují třes rukou.
Prvosenka jarní
Jednou z těchto bylin je prvosenka jarní. Tato bylina se tradičně používá ke zklidnění nervů a zmírnění třesu. Její zklidňující vlastnosti pomáhají uvolnit svaly, čímž se snižuje závažnost třesu rukou.
Směs bylinek
Další pomocí je proti třesu rukou bylinka třezalka tečkovaná. Ta je známá svými antidepresivními a sedativními účinky. Může pomoci zlepšit náladu a snížit úzkost, což může následně snížit třes rukou.
Levandule lékařská je oblíbená bylina známá svými uklidňujícími a zklidňujícími účinky. Bylo prokázáno, že její vůně podporuje relaxaci a zmírňuje stres, což v konečném důsledku může pomoci při snižování třesu rukou.
Tymián obecný je další bylinou, která může být prospěšná. Tymián se již dlouho používá pro své protikřečové a uklidňující účinky. Jeho vlastnosti mohou pomoci uvolnit svaly a snížit intenzitu třesu rukou.
Kozlík lékařský
Kozlík, běžně označovaný jako kozlík lékařský, je silná bylina, která se po staletí používá k léčbě nervového napětí a úzkosti. Lze ji konzumovat ve formě čaje nebo jako doplněk stravy a má uklidňující účinek na centrální nervový systém, což může snížit třes rukou.
Meduňkový čaj
Dalším bylinným prostředkem, který může přinést úlevu, je meduňkový čaj. Meduňka má uklidňující účinek na nervový systém, snižuje úzkost a podporuje relaxaci. To může pomoci zmírnit příznaky třesu rukou.
Šišák bajkalský
Pokud tyto byliny nejsou snadno dostupné, další možností je zvážit zakoupení šišáku bajkalského v lékárně. Tato bylina působí proti úzkosti a může pomoci zmírnit třes rukou.
Ačkoli tyto byliny mohou přinést úlevu při třesu rukou, je důležité se před jejich zařazením do léčby poradit se zdravotníkem. Ten může poradit ohledně dávkování, možných vedlejších účinků a případných interakcí s léky, které případně dotyčný užívá.