Tourettův syndrom – co to je, příčiny, příznaky

Tourettův syndrom je neurologické onemocnění charakterizované nekontrolovanými pohyby známými jako tiky. Ačkoli je v populární kultuře často zobrazován jako náhlé výbuchy nadávek nebo obscénností, ve skutečnosti se jedná o komplexní poruchu.

Tourettův syndrom – co to je?

Tourettův syndrom – co to je a jakou má příčinu? Předpokládá se, že Tourettův syndrom je způsoben kombinací genetických faktorů a faktorů životního prostředí, ačkoli přesná příčina není dosud známa.

Onemocnění obvykle začíná v dětství, obvykle ve věku od 2 do 15 let. Chlapci jsou postiženi častěji než dívky a závažnost a četnost tiků se může u jednotlivých osob značně lišit.

Život s Tourettovým syndromem může představovat řadu problémů. Jedinci s tímto onemocněním často čelí společenskému stigmatu a nepochopení, což může vést k izolaci a nízkému sebevědomí. Zvláště obtížné může být školní a pracovní prostředí, protože tiky mohou narušovat soustředění a vyvolávat rozpaky.

Je důležité si uvědomit, že jedinci s Tourettovým syndromem nejsou definováni svým stavem. Mnoho lidí s Tourettovým syndromem vede plnohodnotný život, věnuje se kariéře a navazuje smysluplné vztahy. S pochopením a podporou rodiny, přátel a společnosti mohou překonávat problémy a prosperovat.

Zkušenost každého člověka s Tourettovým syndromem je však jedinečná. Zatímco někteří jedinci mohou pociťovat mírné příznaky, jiní mohou čelit závažnějším problémům, které vyžadují trvalou podporu a přizpůsobení.

Zvyšování povědomí o Tourettovu syndromu (co to je Tourettův syndrom, příčiny a příznaky) a podpora lepšího pochopení jsou klíčem ke zlepšení života lidí postižených tímto syndromem. Vzdělávání sebe i ostatních o tomto onemocnění pomůže bojovat proti stigmatizaci. Podpora výzkumných organizací rovněž může přispět k pokroku v léčbě a dalšímu pochopení této poruchy.

Tourettův syndrom u dětí

Je důležité si uvědomit, že Tourettův syndrom u dětí (i dospělých) není problém chování ani psychiky. Není ani nakažlivý. Jedná se o genetické onemocnění, které ovlivňuje schopnost mozku regulovat motorické pohyby a ovládat impulzy.

U Tourettova syndromu příznaky začínají obvykle ve věku od 2 do 15 let. V některých případech může být před výskytem Tourettova syndromu u dětí pociťována předtucha nebo nutkání, což vede děti k tomu, že provedou tik, aby se zbavily nepříjemných pocitů.

Tiky jsou často nepředvídatelné a mohou se časem objevovat a mizet. V některých případech se tiky mohou zhoršovat nebo zlepšovat s určitými faktory, jako je stres, vzrušení nebo únava.

Tourettův syndrom u dětí může způsobovat v každodenním životě různé problémy. Nápadné tiky z nich mohou učinit terč škádlení nebo šikany ve škole. Navíc mohou mít problémy se studijními výsledky kvůli potížím se soustředěním a koncentrací.

Naštěstí existuje několik strategií a léčebných postupů, které dětem s Tourettovým syndromem pomáhají zvládat příznaky a vést plnohodnotný život. Vzdělávání a informovanost jsou zásadní pro dané osoby i pro jejich rodiny, přátele a učitele.

Jedním z běžných přístupů je behaviorální terapie, jejímž cílem je pomoci dětem rozpoznat a zvládat jejich tiky. Nejrůznější techniky učí děti nahradit tiky alternativním chováním, které je méně nápadné nebo rušivé.

Podpora rodiny, přátel a komunity hraje významnou roli v tom, aby se dětem s Tourettovým syndromem dařilo. Vytvoření bezpečného a chápajícího prostředí, kde se mohou projevovat bez obav z odsouzení, může mít velký význam. Vzdělávání učitelů, spolužáků a zaměstnanců školy o Tourettovu syndromu může pomoci podpořit empatii a vytvořit inkluzivnější atmosféru.

Beckerova svalová dystrofie je další genetické onemocnění, kterým může dítě a dospělí trpět. Toto onemocnění se rovněž nedá vyléčit.

Jaké existují pro Tourettův syndrom příčiny?

U Tourettova syndromu příčina není dosud zcela objasněna, i když vědci se domnívají, že jde o kombinaci genetických faktorů a faktorů prostředí. Jak bylo zmíněno, předpokládá se, že hlavní příčina Tourettova syndromu je genetická.

Různé studie naznačují, že při vzniku tohoto onemocnění hrají významnou roli určité genové mutace. Tyto genetické změny ovlivňují mozkové neurotransmitery, zejména dopamin, serotonin a noradrenalin, které jsou zodpovědné za regulaci motorických pohybů a emocí.

Genetické změny však nemusí znamenat, že se u každého člověka s těmito genovými mutacemi Tourettův syndrom vyvine. Ke vzniku Tourettova syndromu nebo ke zhoršení jeho příznaků mohou přispět i faktory prostředí, jako je vystavení toxinům či infekcím v těhotenství nebo v raném dětství.

Jaké jsou u Tourettova syndromu příznaky?

Tourettův syndrom se projevuje přítomností tiků, což jsou náhlé a opakující se pohyby nebo zvuky. Tyto tiky lze rozdělit do dvou hlavních kategorií: motorické tiky a vokální tiky.

Tourettův syndrom se projevuje následujícími hlavními příznaky:

1. Motorické tiky – opakované, rychlé pohyby těla (mrkání, trhání hlavou, pohyby rukou).
2. Vokální tiky – zvukové projevy (kašlání, chrochtání, křik, opakování slov nebo zvuků).
3. Koprolálie – nechtěné vyslovování sprostých slov (vyskytuje se vzácně).
4. Echolálie – opakování slyšených slov nebo frází.
5. Palilálie – opakování vlastních slov nebo frází.
6. Zhoršování tiků ve stresu – tiky se často zhoršují v stresových situacích nebo při únavě.
7. Dočasné útlumy tiků – schopnost na krátkou dobu tiky potlačit, což vede k pozdějšímu intenzivnějšímu výbuchu tiků.

Motorické tiky jsou mimovolní pohyby, které postihují jakoukoli část těla. Mohou zahrnovat mrkání očima (tik v oku), grimasy v obličeji, trhání hlavou, krčení rameny nebo složitější pohyby, jako je poskakování nebo kroužení.

Závažnost a četnost těchto tiků se může u jednotlivých osob výrazně lišit. Někdo může mít mírné tiky, které jsou sotva patrné, zatímco u jiných se mohou vyskytovat závažnější tiky, které mohou narušovat jejich každodenní činnosti.

Hlasové tiky naopak zahrnují mimovolné zvuky nebo slova. Mezi příklady vokálních tiků patří mlaskání, chrčení, smrkání, cvakání v krku nebo mimovolné vyslovování slov či frází.

V některých případech se u osob s Tourettovým syndromem může projevovat koprolálie, což je nedobrovolné používání obscénních nebo společensky nevhodných výrazů. Je třeba poznamenat, že ne u všech jedinců s Tourettovým syndromem se koprolálie vyskytuje a jen malé procento lidí tento příznak má.

Zpočátku mohou být u Tourettova syndromu příznaky mírné a zůstat nepovšimnuty. Obvykle vrcholí v pozdním dětství nebo v období dospívání.

V mnoha případech mají tyto tiky tendenci se snižovat na závažnosti a četnosti, jakmile osoba dosáhne dospělosti, a někteří jedinci z nich mohou dokonce zcela vyrůst. U jiných však může Tourettův syndrom přetrvávat až do dospělosti a ovlivňovat jejich každodenní život a sociální interakce.

Kromě hlavních příznaků tiků se u jedinců s Tourettovým syndromem mohou vyskytovat i přidružené stavy. Mezi ně může patřit porucha pozornosti a hyperaktivity (ADHD), obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), úzkostné poruchy a poruchy učení. Tyto přidružené stavy mohou dále ovlivňovat kvalitu života jedince a vyžadovat další strategie léčby.

Jak je přítomnost Tourettova syndromu testována?

Ačkoli se může zdát, že diagnóza je jednoduchá, ve skutečnosti na Tourettův syndrom test neexistuje. Místo toho se lékaři při stanovení přesné diagnózy spoléhají na kombinaci klinického pozorování, anamnézy příznaků a vyloučení jiných onemocnění.

Když se u někoho objeví tiky, je třeba nejprve zjistit, zda splňuje kritéria pro tento syndrom. Podle Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-5) musí mít osoba mnohočetné motorické tiky a jeden nebo více vokálních tiků, které jsou přítomny nejméně jeden rok, aby jí byl diagnostikován TS.

Tiky by měly začít před 18. rokem věku a neměly by být způsobeny jiným zdravotním stavem nebo zneužíváním návykových látek.

U Tourettova syndromu testují zdravotníci délku trvání, četnost a typ tiků. Posuzují rozsah motorických i vokálních tiků, které jedinec projevuje, a posuzují, zda se u něj nevyskytují nějaké přidružené příznaky nebo souběžné stavy, jako je porucha pozornosti/hyperaktivita (ADHD) nebo obsedantně-kompulzivní porucha (OCD).

Je důležité si uvědomit, že tiky se nevyskytují pouze u Tourettova syndromu a mohou být přítomny i u různých jiných poruch, například u Rettova syndormu. Proto lékaři musí provést různé testy a vyšetření, aby vyloučili jiné možné příčiny.

Ačkoli při diagnostice Tourettova syndromu testy pomáhají vyloučit jiné možné příčiny, nejsou určeny speciálně k diagnostice tohoto syndromu. Slouží především jako nástroj k vyloučení jiných onemocnění, která mohou napodobovat nebo zhoršovat tikové příznaky. Přesnost diagnózy může navíc zvýšit zapojení neurologa nebo specialisty na tikové poruchy.

Existuje léčba Tourettova syndromu?

Tourettův syndrom se sice nedá vyléčit, k dispozici je však několik možností léčby, které umožňují zvládat a kontrolovat jeho příznaky. Mezi tyto možnosti léčby patří léky, botulinové injekce, behaviorální intervence a další.

Možnosti léčby Tourettova syndromu zahrnují:

1. Behaviorální terapie – techniky na kontrolu tiků, např. Habit Reversal Training (HRT).
2. Farmakologická léčba – léky na zmírnění tiků (antipsychotika, léky proti úzkosti).
3. Léky na komorbidity – pokud je přítomna porucha pozornosti (ADHD) nebo obsedantně-kompulzivní porucha (OCD), mohou být předepsány léky na tyto stavy.
4. Relaxační techniky – např. meditace, cvičení na snížení stresu, který tiky zhoršuje.
5. Vzdělávací podpora – zvláštní přístup ve škole, aby se minimalizoval dopad syndromu na učení.
6. Podpora rodiny a terapie – psychologická podpora pro rodinu a pacienta ke zvládání každodenních výzev.
7. Chirurgická léčba (DBS) – hluboká mozková stimulace (pro těžké případy nereagující na jinou léčbu).

Jeden z běžných přístupů k léčbě Tourettova syndromu zahrnuje užívání léků, které se zaměřují na neurotransmiter dopamin. Blokátory nebo inhibitory dopaminu, jako jsou antipsychotika, mohou pomoci snížit závažnost a frekvenci tiků.

Blokováním dopaminových receptorů v mozku mohou tyto léky pomoci regulovat hladinu dopaminu a snížit tiky. Je však důležité si uvědomit, že tyto léky mohou mít vedlejší účinky, jako je ospalost, přibývání na váze a svalová ztuhlost, které je třeba pečlivě sledovat.

Jedincům s Tourettovým syndromem se někdy předepisují léky na poruchu pozornosti a hyperaktivitu (ADHD), zejména pokud se u nich kromě tiků projevují i ADHD příznaky. Tyto léky mohou pomoci zlepšit soustředění, pozornost a kontrolu impulzů a v některých případech zmírnit tiky.

Kromě farmakologické léčby se při kontrole tiků a zlepšování celkového fungování osvědčilo několik behaviorálních intervencí. Komplexní behaviorální intervence pro tiky (CBIT) je jedním z těchto přístupů. Zaměřuje se na trénink zvládání návyků a relaxační techniky, které pomáhají jedincům získat kontrolu nad svými tiky.

Jedincům s Tourettovým syndromem, kteří vedle tiků trpí úzkostí, depresí nebo obsedantně-kompulzivními příznaky, mohou být předepsána i antidepresiva. V některých případech bylo pozorováno, že snižují závažnost tiků.

A konečně bylo zjištěno, že léky proti záchvatům (epileptickým) jsou účinné při snižování frekvence a závažnosti tiků u některých jedinců s Tourettovým syndromem. Tyto léky působí tak, že modulují excitabilitu nervových buněk, což může pomoci kontrolovat tiky.

Tourettův syndrom – videa

V době internetu se videa stala mocným nástrojem, který jednotlivcům umožňuje sdílet své zkušenosti a spojit se s ostatními, kteří procházejí podobnými problémy.

U Tourettova syndromu videa získala značnou popularitu na různých platformách a nabízejí pohled do každodenního života lidí, kteří mají Tourettův syndrom. Videa slouží jako platforma pro vzdělávání, podporu a obhajobu a zároveň vyvracejí mylné představy o Tourettově syndromu.

Tourettův syndrom – zpěváci i jiné celebrity s Tourettovým syndromem

Zpěvačka s Tourettovým syndromem Billie Eilish se stala celosvětovou senzací díky svému jedinečnému hlasu a žánrově odlišné hudbě. V rozhovorech otevřeně mluvila o svém boji s Tourettovým syndromem a zmiňovala, jak ovlivnil její hudbu a osobní cestu. Úspěch Eilish pomohl mnoho mladým lidem s Tourettovým syndromem. Zpěvačka je inspirovala, aby si šli za svými sny a nenechali se tímto onemocněním omezovat.

Další nečekanou osobností s Tourettovým syndromem je známý anglický fotbalista David Beckham. Svojí úspěšnou kariérou a statusem celebrity se stal inspirací pro další lidi s Tourettovým syndromem.

Asi nejpřekvapivější historickou osobností, o níž je známo, že trpěla Tourettovým syndromem, byl skladatel Wolfgang Amadeus Mozart. Mozartovy jedinečné schopnosti a mimořádná hudební genialita stále uchvacují publikum po celém světě a jsou mimořádným příkladem potenciálních schopností jedinců s Tourettovým syndromem.

Osobnosti s Tourettovým syndromem (zpěváci a další) nepochybně sehráli zásadní roli v destigmatizaci tohoto onemocnění. Zbořili stereotypy a dokázali, že Tourettův syndrom neurčuje hodnotu člověka ani neomezuje jeho úspěchy. Sdílením svých zkušeností dodali ostatním sílu přijmout svůj stav a najít v sobě sílu.