E120, kyselina karmínová – škodlivost, účinky

E120, známá také jako karmín nebo kyselina karmínová, je potravinářské barvivo s rozsáhlým využitím. Toto červené barvivo se získává z červeného pigmentu, který se nachází v těle ploštěnky Dactylopius coccus, hmyzu, žijícího na kaktusech rodu Opuntia. Přestože E120 slouží k získání krásné a intenzivně červené barvy v potravinářském průmyslu, jeho použití vyvolává různé etické a zdravotní otázky.

E120 v potravinách se podobně jako třeba E150D často využívá k barvení potravin a nápojů, jde převážně o:

  • dezerty
  • džemy
  • jogurty
  • slazené limonády
  • sladkosti a žvýkačky

Pro získání kyseliny karmínové se sušený a drcený hmyz smísí s vodou a kyselinou močovou. Následně se tato směs podrobí fermentaci, přičemž se vytváří červený pigment známý jako karmín.

Proces zahrnuje několik kroků, které končí extrakcí karmínu a jeho přeměnou na kyselinu karmínovou, která se používá jako potravinářské barvivo.

Další přídavnou látkou v potravinách je šelak.

E120 v potravinách

Potravinářský průmysl čelí neustálému tlaku inovací a požadavků spotřebitelů na atraktivní vzhled a chuť produktů. Jedním z klíčových prvků, který přispívá k vizuálnímu dojmu potravin, je použití potravinářských barviv. Mezi ně patří i E120 barvivo, známá jako kyselina karmínová.

Jeho intenzivní červená barva je ceněna v potravinářském průmyslu, kde hraje klíčovou roli v atraktivitě výrobků pro spotřebitele. Kyselina karmínová je relativně drahá a velmi často je nahrazována jinými červenými barvivy.

Vzhledem k rostoucímu zájmu spotřebitelů o přírodní a udržitelné ingredience se potravinářský průmysl obrací k novým způsobům barvení potravin. To vede k vývoji alternativních přírodních barviv, která by mohla snížit závislost na tradičních látkách, jako je e120 v potravinách.

V dnešní době jsou všichni stále více zaměřeni na to, co jedí, a snaží se být informovanější o obsahu potravin. Při zkoumání etiket na potravinách je možné narazit na různá aditiva a barviva, včetně látek označovaných kódem E120. Lidé citliví na histamin si hlídají složení kvůli histaminu v potravinách.

Podle předpisů o označování potravin je povinností výrobců uvedení E120 na etiketách potravin, ve kterých je toto barvivo použito. Zákazníkům je tak poskytnuta informace o přítomnosti tohoto přírodního barviva ve výrobku. V některých případech je možné najít specifické názvy na etiketě, jako je „karminová kyselina“ nebo „karminový extrakt,“ což jsou další termíny pro E120.

Barvivo E120 se často využívá k barvení potravin a nápojů, jako jsou dezerty, džemy, jogurty, nápoje nebo sladkosti a žvýkačky.

E120 škodlivost

Přestože je E120 považováno za přírodní barvivo, existují určitá rizika spojená s jeho konzumací. Někteří lidé mohou být alergičtí na látky obsažené v košenilovém hmyzu, což může vyvolat alergické reakce. Z tohoto důvodu by měli spotřebitelé s alergiemi na hmyz pečlivě číst etikety a konzultovat se svým lékařem, pokud mají obavy.

Dalším aspektem, který vzbuzuje etické a morální otázky, je použití hmyzu jako základní suroviny pro potravinářská barviva. Pro některé lidi může být nepřijatelné, aby byl hmyz záměrně chován a zabit pro výrobu potravinářských barviv.

Vegetariáni a vegani by také měli být informováni, že E120 je získáváno z hmyzu, a mohou zvážit alternativní produkty neobsahující tento přírodní pigment.

Existují rozsáhlé výzkumy zkoumající vliv potravinových barviv na chování dětí. Některé studie naznačují, že u některých dětí může konzumace potravin s určitými barvivy způsobit mírné chování spojené s hyperaktivitou. Nicméně, tyto efekty jsou obvykle považovány za individuální a nejsou všeobecně přijímány jako pravidlo.

Je důležité si uvědomit, že každé dítě může reagovat na potraviny odlišně. Genetické faktory a individuální citlivost mohou hrát roli ve vnímání a metabolizaci látek, včetně potravinových barviv. To znamená, že i když některé děti mohou projevovat změny v chování, nemusí to být způsobeno konkrétním barvivem.

Karmín

Karmín je výrazný a bohatý odstín červené barvy, který v sobě nese historii, symboliku a estetiku. Tato intenzivní červená barva se získává z hmyzu. Karmínové barvivo, známé také jako karmin nebo košenila, se získává ze samiček malých hmyzích tvorů, které se nacházejí na opunciovitých rostlinách, především na kaktusech.

Historie karmínu sahá tisíce let zpět. Civilizace ve Střední Americe, zejména aztékové a mayská kultura, využívaly košenilové barvivo pro rituální účely a malování. Po staletí bylo karmínové barvivo luxusním zbožím a bylo používáno k barvení látek pro šlechtu a náboženské obřady.

Symbolika karmínu je bohatá a mnohostranná. Zpravidla je spojován s láskou, vášní a vitalitou, díky svému intenzivnímu odstínu červené. Tato barva může také evokovat pocit síly a energie. V některých kulturách je karmín spojován s královskou nebo impozantní atmosférou a často se využívá v tradičních oděvech panovníků a důležitých osobností.

V současné době je karmín stále používán jako barvivo v potravinářství, kosmetice a textilním průmyslu. Přestože jeho výroba může být považována za kontroverzní, zejména kvůli etickým otázkám spojeným s používáním živých tvorů, je stále oblíbený pro svou výraznost a bohatství.

Kyselina karmínová

Karmínová kyselina, známá také jako E120 barvivo, je chemická sloučenina patřící mezi karboxylové kyseliny. Kyselina karmínová má důležité využití v potravinářském průmyslu jako barvivo. Její intenzivní červený odstín se využívá k barvení potravin, nápojů a kosmetických produktů.

Přestože má tato látka svůj původ v přírodních zdrojích, zejména v košenilovém hmyzu, její izolace a použití mohou být kontroverzní z etických a vegetariánských hledisek.

Podle předpisů o označování potravin je povinností výrobců uvedení E120 na etiketách potravin, ve kterých je toto barvivo použito.

Kyselina karmínová (barvivo E120) je bezesporu účinným potravinářským barvivem s dlouhou historií využití. Přestože se často v potravinářství používá a je schváleno několika regulačními agenturami, stále existují otázky týkající se jeho bezpečnosti a etických aspektů výroby.

Diskuse o využívání přírodních zdrojů, zejména hmyzu, pro potravinářské výrobky, zůstává otevřená a vyžaduje pozornost ze strany výzkumníků, regulátorů a spotřebitelů.